Jaké nemoci může streptokok způsobit?

Jde vždy o zánětlivé onemocnění, většinou s přítomností řídkého hnisu nebo zánětlivých ložisek. Někdy jsou nemoci kombinované se zánětem v dutině ústní a zároveň s postižením kůže. Záleží na tom o jaký typ streptokoka jde.

Streptococcus pyogenes (typu A) vyvolává např. tato onemocnění:

• Zánět mandlí (tonzilofaryngitida – angína). Toto onemocnění postihuje nejčastěji děti v předškolním a školním věku. Začátek je poměrně náhlý, objeví se bolesti v krku, zejména při polykání. Krční uzliny jsou zvětšené, na pohmat bolestivé. Typická je horečka, bolest hlavy, slabost.Méně obvyklé jsou bolesti břicha. Formy onemocnění angínou jsou nehnisavá, tedy katarální (krk je pouze zarudlý se zvětšenými mandlemi), hnisavá (mandle jsou potaženy zažloutlou hnisavou vrstvičkou), nebo tzv. čepová (v zarudlém hrdle se na mandlích objevují hnisavé skvrnky – čepy). V dřívějších dobách se hovořilo ještě o potahové angíně (lidově záškrt), šlo o těžkou formu angíny, která vytvořila tak silnou vrstvu hnisu, že docházelo k dušení. Angína se léčí penicilinem, trvání nemoci je zhruba týden. Pokud není včas léčena mohou nastat komplikace, např. zánět ledvin či revmatická horečka.
• Spála (Scarlatina). Jde vlastně o spálovou angínu. Tedy souběžně s katarální angínou v krku, se rozvíjí onemocnění kůže, které se projevuje červenou vyrážkou zejména v podpaží, v loketních jamkách, na podbřišku, v tříslech a na vnitřních stranách stehen. Typický je malinový jazyk, drsná „husí“ kůže, horečka. Někdy se projeví i jiné drobné změny na kůži, zejména na konečcích prstů, ušních lalůčcích a tváři. V minulosti byla spála poměrně těžkou a obávanou chorobou, dnes je její léčba díky penicilinu a jiným lékům poměrně lehká a úspěšná. U spálové angíny, pokud není včas léčena hrozí komplikace, proto i po odeznění nemoci (2 – 3 týdny i s rekonvalescencí) jsou nutná vyšetření krve, moči, někdy se provádí i EKG. Může se tak předejít případným onemocněním srdce, ledvin či kloubů.
• Záněty kůže. Mezi záněty kůže lze počítat impetigo, různé vředy a abscesy, které vznikají v měkkém podkoží. Vstupní branou pro vniknutí streptokoka je drobné poranění kůže tzv. mikrotrauma. Hlavně impetigo může vzniknout i jako komplikace namáhané a často rozrušené kůže při atopickém ekzému, bradavicích či svrabu. Impetigo se projevuje vznikem puchýřků žlutavé barvy, které později zasychají. Ty se objevují především na obličeji a končetinách. Při jejich rozškrábání se mohou šířit na větší plochy. Impetigo je vysoce infekční a zdlouhavě se léčí, vzhledem k výsevu nových a nových puchýřků. Může vzniknout i primárně při nedostatečné hygieně, tedy nemusí být vždy komplikací jiného kožního onemocnění. Ostatní streptokokové kožní infekce pronikají i do hlubších vrstev kůže a vytváří hnisavé vředy či abscesy (ložiska), které někdy i nekrotizují (ničí tkáň). Kvůli infekčnímu původu se tyto infekce léčí antibiotiky v různých formách (tablety, masti apod).
• Revmatická horečka. Je komplikovanější onemocnění způsobené streptokokovou nákazou. Při vysoké horečce jsou poměrně silné bolesti kloubů, které mohou otékat. Toto onemocnění se většinou léčí v nemocnici, podávají se antibiotika a léky od bolesti.
• Zánět ledvin. Závažné onemocnění ledvin je jeho zánět. Stejně jako revmatická horečka může vzniknout jako komplikace streptokokové infekce, když se například tzv. přechází angíny. Zánět ledvin je velmi bolestivý, provází jej vysoké horečky, celková slabost, pocity na omdlení, nedostatečné a obtížné močení. Jestliže se včas neléčí, může dojít k odumření části ledvinové tkáně, což je dosti zlé. Léky na zánět ledvin jsou opět antibiotika, tak jako u jiných streptokokových infekcí.

Streptokok může způsobovat i jiné infekce, např. zánět středouší, zápal plic nebo zánět vedlejších nosních dutin.

Streptococcus agalactiae (typu B)většinou neškodně přežívá na různých částech těla, např. v nosohltanu, konečníku nebo v pochvě žen. Jeho nebezpečí tkví především u těhotných žen, že jej při porodu přenesou na novorozence, což může mít tragické následky. Proto se doporučuje během těhotenství a hlavně před porodem vzít stěry z poševní sliznice, příp. rekta a  kultivačně je prověřit. Pokud se zjistí přítomnost streptokoka, žena je přeléčena antibiotiky dřív než začne rodit, po dobu porodu a někdy krátce po něm. Asi u jednoho procenta novorozenců může přenesený streptokok vyvolat sepsi, plicní onemocnění nebo meningitidu. Rizikové jsou předčasné, komplikované a horečnaté porody.

Streptokok skupiny B je někdy příčinou hnisavých zánětů (artritidy, pneumonie, osteomyelitidy) u lidí, kteří mají závažné onemocnění, např. zhoubný nádor, cukrovku, jaterní cirhózu apod.

Pneumokok. Jedním z nejvážnějších případů onemocnění může být napadení pneumokokovou infekcí. Může proběhnout lehce (neinvazivně), jako zánět středního ucha nebo zánět vedlejších nosních dutin, ale také velmi těžce (invazivně) ve formě zánětu mozkových blan, těžkých zápalů plic nebo meningitidy. Začátek těchto nemocí bývá obvyklý, jako u jiných infekcí, bolesti v krku, malátnost, chřipkové příznaky. Typická je pro tato onemocnění velmi vysoká horečka. Nejvíc ohrožené jsou skupiny lidí se sníženou imunitou, děti do pěti let a senioři.

Proti nemocem vyvolaným pneumokokem dnes existuje očkování.

Co je to zlatý streptokok?

Pojem „zlatý streptokok“ se velmi často objevuje v různých dotazích ať už na internetu nebo i jinde. Ve skutečnosti však zlatý streptokok neexistuje, jde o omyl a záměnu za pojem „zlatý stafylokok“ (Staphylococcus aureus).